záhady a paranormální jevy

Stránky tvořeny pro Windows Explorer (Všechny verze)

Konspirace, teorie

Magická Sfinga

Soše Sfingy patří hned dvě prvenství. Je to dosud největší známá a také nejtajemnější socha na světě. Přestože je vysoká 22 metrů a 73 metrů dlouhá, byla již několikrát během své existence ...

Soše Sfingy patří hned dvě prvenství. Je to dosud největší známá a také nejtajemnější socha na světě. Přestože je vysoká 22 metrů a 73 metrů dlouhá, byla již několikrát během své existence ...


    Možná se dnes zdá tato otázka poněkud pošetilá. Sfinga v egyptské Gíze hned vedle Cheopsovy pyramidy je přece jen socha, kus opracovaného kamene. Proč by tedy měla být dutá? A přece si tuto otázku již v roce 1912 položil jeden z našich tehdejších populárně naučných časopisů, dávno zapomenutý Šimáčkův čtyřlístek. Nitro Sfingy však zůstává záhadou dodnes.

Nejzáhadnější socha na světě

Soše Sfingy patří hned dvě prvenství. Je to dosud největší známá a také nejtajemnější socha na světě. Přestože je vysoká 22 metrů a 73 metrů dlouhá, byla již několikrát během své existence zasypaná pískem tak, že jí z pouště vyčnívala pouze hlava. Naposledy byla zcela vyproštěna až roku 1926. Známe tedy přibližně její vnější podobu, avšak netušíme, co je pod Sfingou anebo dokonce v ní.

    Někteří archeologové předpokládají, že jako základ sochy posloužil kamenný pahorek, jiní tvrdí, že v základech Sfingy se nacházejí obrovské přitesané balvany - megality. Podle geologického výzkumu byly kvádry vytesané ze skály u Sfingy na stavbu Údolního chrámu a snad i Cheopsovu a Chefrénovu pyramidu. Velkou neznámou ovšem zůstává datování těchto tří staveb. Sfinga je sice tradičně připisována faraónu Chefrenovi (2521-2495 př. n. l.), ovšem podle nepopiratelných stop vodní eroze může být ještě až o 7500 let starší.

    Geolog Robert M. Schoch je pevně přesvědčen o tom, že Sfinga musela být kdysi bičována přívalovými dešti a podle klimatologů se takové deště vyskytovaly v Egyptě v 10. - 7. tis. př.n.l. Později už rozhodně ne. Vzhledem k tomu, že stávající oficiální dějiny. Egypta začínají sjednocením Dolního a Horního Egypta kolem roku 3150 př.n.l., je takovéto datování Sfingy hodně odvážné. A to bychom ještě museli připustit, že stejně staré jsou i další stavby, přinejmenším Cheopsova pyramida a Údolní chrám. Se Sfingou se totiž shodují způsobem zpracování kamene.

Další otazníky

Pokud připustíme, že Sfinga a okolní stavby jsou skutečně nejméně 9000 let staré, ocitáme se před logickým řetězcem dalších tajemství. Za těchto okolností nemohou být dílem egyptské civilizace, ale někoho úplně jiného. Egypťaně je pouze zdědili a přivlastnili si je. Kromě sporné Atlantidy však neznáme jinou kulturu, která by v tak dávné době byla schopna tak gigantických stavebních výkonů. Připusťme však, že tehdy existovala nějaká pradávná, ne nutně atlantská, kultura, pro kterou bylo vrcholně důležité vystavět tyto obrovské památníky. Chtěla nám snad tato protocivilizace sdělit něco důležitého?

    Archeoastronom Robert Bauval zjistil, že rozmístění pyramid v Gíze není náhodné. Přesně kopíruje rozmístění tří hvězd v pásu souhvězdí Orion a Nil přitom znázorňuje Mléčnou dráhu. Součásti celého stavebního komplexu byla podle Bauvala také Sfinga. nejpřesnější podoby mezi pyramidami a souhvězdím Orion bylo dosaženo v roce 10 450 př. n. l. V téže době se také Sfinga dívala přímo na východ a Slunce tehdy při jarní rovnodennosti vycházelo v souhvězdí Lva. Proti ležícímu lvu na Zemi, Sfinze, tedy zářil ležící hvězdný lev na obloze. Sfinga a pyramidy tak slouží i jako obrovské sluneční hodiny a můžeme z nich odečíst, že stavitelé Sfingy a pyramid žili před 12 450 lety.

    Otázku totálního zmizení této zájadné protocivilizace velmi elegantně řeší jedna z poslední hypotéz o Atlantidě. Podle ní se Atlantida nacházela v Antarktidě. To by bylo kupodivu docela dobře možné. Představme si Zemi jako velký pomeranč a zemskou kůru jako jeho slupku, která po něm může volně klouzat. Antarktida se tak mohla ještě kolem roku 11.000 př. n. l. nacházet o 3 000 km severněji. Dnešní jižní pól by se tak nacházel přibližně na 50 rovnoběžce, tedy na úrovni Patagonie. Nejsevernější výběžek Antarktidy by zasahoval až téměř k obratníku Kozoroha (jižní Afrika, jižní Austrálie, Nový Zéland).

    Tak velký posun zemské kůry, jakkoliv to zní neuvěřitelně, je přitom docela dobře možný. Sejde-li se najednou několik nepříznivých faktorů a Země se ocitne v určitém postavení a náklanu vůči ostatním tělesům Sluneční soustavy, potom se začne na jižním pólu vytvářet mnohem víc ledu než obvykle. Jeho tíha nakonec způsobí posun zemské kůry. Naposledy se tak mohlo stát mezi lety 14 .500-10.000 př.n.l., což zároveň znamenalo konec poslední doby ledové. A také zánik civilizace stavitelů Sfingy a pyramid.

Odkaz
Měli bychom se tedy pomalu pustit do hledání dědictví, které nám tato protocivilizace nepochybně někde zanechala. Pátrání v Antarktidě je pro její obsáhlé zalednění (zatím) nemožné. Můžeme však předpokládat, že stavitelé Sfingy o blížící se přírodní katastrofě věděli. Jestliže nám chtěli něco odkázat, potom svůj odkaz zanechali na dostupnějším místě než je Antarktida a toto místo také viditelně označili a zabezpečili. Cheopsova pyramida a okolní stavby se nabízí více než logicky. Obrovskou pyramidu nemůže zasypat žádný písek. Dobře viditelná by byla i pod mořskou hladinou a patrně by ji nezničil ani jaderný výbuch. Jestliže se v pyramidě dosud nic nenašlo, neznamená to nic víc, než že jsme prozatím hledali špatně. několik prázdných komor je až podezřele hubený výsledek dosavadních průzkumů.

    Přitom se již od antických dob předpokládá, že pod Sfingou a pyramidami je rozsáhlý podzemní systém, kam mají přístup jen zasvěcení. Brány do něj se údajně otevírají jistými "magickými klíči". Tuto legendu potvrzují i nedávné výzkumy. Podle měření průniku kosmických paprsků Cheopsovou pyramidou se uvnitř nacházejí další, dosud neotevřené komory. Zatím známe snad jen pětinu (!) všech dutých prostor v pyramidě. Na podrobný průzkum čeká i dutina pod předními tlapami Sfingy a tunel na její severní straně. Archeologové a egyptské úřady však o výzkum těchto prostor nejeví zájem a občas jej dokonce i přímo sabotují, jako tomu bylo v případě výzkumu jedné z pyramidových šachet ing. Gantenbrinkem a jeho robotkem Upuaut v roce 1986 Tajemná dvířka, která robotek objevil a nafilmoval, zůstala neotevřena dodnes. Šimáčkův čtyřlístek v roce 1912 řeší otázku existence dutých prostor ve Sfinze velmi vtipně. Pokud je celá socha vysoká 22 metrů, nelze do ní umístit tolik sálů, jako je zakresleno v náčrtu. Byly by totiž tak malé, že by se do nich nikdo nevešel. To je však pouze částečné řešení.

    Dutiny uvnitř Sfingy mohou být úplně jiné a mohou vést pod pyramidy stejně jako do Údolního chrámu. Mohou se dokonce napojovat na hypotetický celosvětový systém úpdzemních tunelů. Podle mnoha nepřímých důkazů tyto tunely vedou z Egypta na švechny strany. Na východě se táhnou až pod Himaláj do mystické Agharty někde pod tibetskou Lhasou. Tam také ústí do dalajlámova sídla Potály. Na západ směřují pod Atlantik a Brazílii dále do Peru. Další větev, severní, zasahuje snad i pod Čechy a ústí někde v Adršpachu. Kromě toho se tradičně předpokládá, že v někde v pyramidě jsou ukryty i některé předměty patřící oné dávné protocivilizaci - třeba nerezavějící zbraně, ohebné sklo, věčně svítící lampa, zázračné léky, neznámé strašlivé jedy, nápoj nesmrtelnosti, přesné mapy Země a nebes... Některé tyto věci snad dokonce pocházejí od našich hvězdných předků a rádců, tedy mimozemšťanů. Význam případného nálezu takových předmětů snad ani nelze vyjádřit. Jisté je jen tolik, že by naší civilizací otřásl v samých základech. Není tedy nakonec lepší nechat ho i nadále pohřbený ve stínu Sfingy pod tunami kamení ve tvaru pyramidy?

25. 3. 2008 - Záhadno č. 177
Žádné komentáře
 
Copyright © 2006 - 2009 paranormal.nolimit.cz