záhady a paranormální jevy

Stránky tvořeny pro Windows Explorer (Všechny verze)

UFO, USO, UL

Neznámý Cíl - UFO ! I.

Často se setkáváme s tím, že se nejvíce hovoří o zahraničních případech setkání s UFO, pokud se probírají případy, kdy jedním z aktérů je vojenské letectvo. Tak například 16. října 1981 se do médií dostal případ, jehož hlavním ...
Zdroj: www.zahady.cz

Často se setkáváme s tím, že se nejvíce hovoří o zahraničních případech setkání s UFO, pokud se probírají případy, kdy jedním z aktérů je vojenské letectvo. Tak například 16. října 1981 se do médií dostal případ, jehož hlavním hrdinou byl poručík Boris Korotkov, který málem při setkání s jakousi ohnivou koulí zahynul: „Byla to koule v barvě plamene zápalky! Její spodní polovinu zčásti zakrýval předek letounu. Uprostřed zářilo mnohem tmavší jakési kolo, také z takových temných plamenů jakoby s dýmem a o průměru asi 1 metr. Koule letěla 500 metrů ode mne. Nemohl jsem z ní odtrhnout oči. Nepřibližovala se ani nerostla, najednou zmizela. Ztratila se okamžitě beze stopy. Zezadu se ale najednou ozval tlumený jakoby vzdálený výbuch. Pak jsem si všiml, že je nějaké podivné ticho a že cítím spáleninu. Teplota a obrátky motoru prudce klesaly... podíval jsem se na havarijní hlásiče – požár žádný!“ Velitelství tehdy nařídilo pilotovi, aby se katapultoval. Korotkov se k tomu chystal, ale přeci jen se ještě pokusil motor nastartovat. Když už klesl na 300 metrů, motor kupodivu na první „šktnutí“ naskočil a tak nakonec pilot se svou stíhačkou přistál na letišti. Z čeho byla ona ohnivá koule se tehdy, ani dnes nepodařilo spolehlivě vysvětlit.

Ale co u nás? Na jednom semináři o UFO, na který byl pozván zástupce našeho vojenského letectva, jsme se dozvěděli, že naše letectvo neeviduje žádné případy setkání s UFO, že k ničemu takovému nikdy nedošlo! Nyní vám nabízíme jeden veliký důkaz, že je to „trochu“ jinak!

"... tehdy jsme lítali cvičné lety za ztížené noci. Bylo zamračeno a oblačnost byla velmi nízká tak v 700 metrech, dohlednost asi 3-5 km. Jeden z pilotů lítal zrovna nad mračnem a krátce potom, když jsem odstartoval a ocitl se v tisíci metrech, jsem zaslechl korespondenci mezi tím pilotem a věží. Pilot říkal něco v tom smyslu, že je nad ním jakési velké světlo... z radaru jsem zaslechl zase od řídícího, že žádný cíl blízko něj na radaru nevidí. Pak se toho pilota dotazovali, jak je to světlo od něj daleko, ale to samozřejmě nemohl nijak v noci odhadnout, když ani nevěděl jak je zdroj veliký. Pilot pak provedl otáčku a světlo zmizelo a potom se objevilo několikrát jen na malý okamžik. Po chvilce se neznámý cíl objevil i na obrazovkách radiolokátorů. Dotyčný pilot dostal přesné určení polohy od operátorů radiolokátorů a posléze příkaz od řídícího letět dál na „dálnou“ a pak přistát. Asi po deseti minutách jsem dokončoval cvičný let a ohlásil na věž vysunutí podvozku a šel na přistání... (pilot X)
...během chvilky však tento pilot dostal najednou pokyn, díky kterému tam „nahoře“ za několik okamžiků prožil opravdu něco fantastického. Pokyn zněl:„Zasuňte podvozek a pokračujte v letu, stoupejte pod oblaky kurs 320°“...


8.8. sedmdesátá léta, někdy před 21 hodinou při letové cvičné akci pilotů N-tého pluku...
Toho dne létali piloti N-tého pluku své pravidelné cvičné lety. Letová akce byla plánovaná s přechodem, to znamenalo část cvičných letů ve dne a delší část večer a v noci. Piloti si pomalu odbyli delší úsek letové směny kolem osmé hodiny, kdy se už pomalu stmívalo. Všichni piloti i velitelé byli rádi, že se cvičné lety pomalu chýlí ke konci. Létalo se za ztížených povětrnostních podmínek Mraky visely v osmi-stech metrech a dohlednost byla přibližně 3-5 km. Při cvičném letu a navyklém manévru, který obsahoval výstup nad mraky, let k radiovému majáku pár kilometrů od letiště, odlet od něj do časově určeného bodu a po otočce sestup v ose letiště pod mraky, se nikdo z pilotů ani v horších povětrnostních podmínkách nijak „nezpotil“. Jednalo se o běžné cvičné létání, na které byli všichni zvyklí a tak probíhalo naprosto bez problémů, avšak po jednadvacáté hodině se přihodilo něco neobvyklého...

...po 21 hodině
Je pár minut po jednadvacáté hodině. Do místnosti předletové přípravy osádek se právě dostala zpráva, že na ose výstupu, asi 20 km od letiště byl zjištěn cíl, blíže neurčený. Řídící přistání, kontrolující na obrazovce přehledového a přistávacího radiolokátoru celý potřebný prostor, ani řídící létání si s tím zatím nedělají žádné starosti... “je tam prostě něco, co se brzo vysvětlí“. Osádky, které mezi tím odcházejí do letounů jsou vyrozuměny o tom, že si na výstupu mají dávat pozor, s tím, že se vlastně nedá přesně určit, na co.
Zářící obrazovka radaru nekompromisně ukazuje dál, že tam „nahoře“ je něco, co tam nepatří! Následuje tedy okamžitě dotaz na příslušné složky PVOS. Výsledek - cíl neznámý!
Cíl je stále monitorován radiolokátorem a ne jedním. Následují úvahy o tom, jestli nedošlo k omylu, například hejno ptáků, avšak podle pohybu cíle je to naprosto vyloučené. Přichází tedy ještě v úvahu nějaká technická vada,... ale u obou lokátorů najednou? Nikoli! Vyloučeno!
Jsou tu dva technické poměrně dokonalé prostředky mající schopnost prohledávat svými neviditelnými paprsky kruhově prostor kolem dokola svého stanoviště a to velice spolehlivě. Důkazem jsou malé zářivé body na obrazovkách, patřící letounům, které zrovna přilétají a odlétají k letišti za ztížených povětrnostních podmínek. Na obrazovce radiolokátoru jsou vidět brzy po startu, jak stoupají do patřičné výšky, kdy začnou zatáčku, ukončenou ve směru na radiomaják, jak potom v určené výšce míjejí a odlétávají do bodu, odkud začnou poslední zatáčku, končící ve směru vzletové a přistávací plochy... Tohle všechno obrazovka radiolokátoru běžně vidí, avšak nyní obrazovky těchto dvou radiolokátorů ukazují skutečně něco navíc!

Objekt byl objeven krátce po startu jedné z osádek cvičného proudového letounu L-29, po krátké výměně informací s operátorem radiolokátoru je letoun naváděn na neznámý cíl.
Na obrazovce radiolokátoru září cíl a zářivý bod letounu se k němu přibližuje. Za malou chvíli se dostává na úroveň značky cíle a na obrazovce je vidět, jak se cíl začal pohybovat. Vypadalo to, jakoby letěl s letounem ve dvojici. Během toho probíhá korespondence osádky letounu s řídícím letu:
Ř: „Vidíš něco vpravo?“
P: „Ne, nic nevidím!“

Na obrazovce to občas vypadá, jakoby cíl chvilku zpomaloval, zastavuje a jakoby vyčkává a pak se najednou zase rychle rozletí, až je vpředu ve směru letu L-29. Je to jen ve vzdálenosti pár kilometrů od letadla. Za chvíli letí jakoby spolu a pak se rozdělují...
Řídící přistání vše bedlivě profesionálně pozoruje. Málokdy se stává, aby došlo k takovéto situaci. Nikdy vlastně nic takového ještě neviděl. S podobnými pocity celou situaci sleduje dispečer a zkušený pilot na obrazovce druhého radiolokátoru. Chvílemi se zdá, že neznámý cíl s letounem jakoby „laškuje“, chvílemi hodně zpomaluje, zastaví se a pak rychle vystartuje směrem od letounu, jakoby od něj „utíkal“ sotva se přiblíží.
Ř: „Je před tebou , vlevo...ne, už je vpravo“
...pilot ani pozorovatel ale nic nevidí. Řídící letu dává rozkaz pokračovat v původním úkolu. Tma před letounem se po chvíli najednou rozzářila. „Je to červená raketa? Odkud by se tady vzala?“ přemýšlejí teď oba piloti. Světlo rychle odeznívá a už je zase normální tma. Letoun dál pokračuje v letu podle plánu. Nikde v okolí se už nic neděje, ve vzduchu je naprostý klid, ale... ...ale na zemi nikoliv! Ten cíl je stále na obrazovkách! Následuje další série dotazů na PVOS. Tam ale o ničem nevědí, cíl prostě nelze identifikovat! Jenom obrazovky radiolokátorů tvrdošíjně trvají na svém.

...jde o bezpečnost letového provozu!
Teď už se ale nejedná jenom o to, že tam nahoře visí něco podivného, jde tu především o bezpečnost letového provozu a těm dole u radiolokátoru to „sakra“ není jedno, protože za bezpečnost ručí především právě oni! Kterýkoliv ze stoupajících letounů se s tímto cílem může střetnout a to by rozhodně neskončilo dobře! Ohrožení těch na hoře by mohlo být každou chvíli velmi kritické... Přichází rozkaz shora, ať se tam podívá další letoun!

pokračování bude ihned následovat...

Petr Novák
SIRIUS - společnost zkoumající paranormální aktivity

Žádné komentáře
 
Copyright © 2006 - 2009 paranormal.nolimit.cz