záhady a paranormální jevy

Stránky tvořeny pro Windows Explorer (Všechny verze)

UFO, USO, UL

neznámý cíl- UFO ! II.

Ve vzduchu je právě další L-29 se dvěma muži. Řídící přistání (ŘP) dostává ústní rozkaz navést tento letoun na neznámý cíl. Ten dává okamžitě pokyny osádce letounu ...

Zdroj: www.zahady.cz

HONIČKA
Ve vzduchu je právě další L-29 se dvěma muži. Řídící přistání (ŘP) dostává ústní rozkaz navést tento letoun na neznámý cíl. Ten dává okamžitě pokyny osádce letounu:
ŘP: „32, nastoupejte výšku 600 m, kurs 320° a řiďte se pokyny řídícího přistání, budete vyhledávat neznámý cíl.“
...po chvíli
ŘP: „32, já posádka, nasaďte kurs 180°.“
P: „Posádka, já 32, kurs 180°“
...potvrzuje pilot
Delfín letí tmou a pomalu stoupá, pilot i pozorovatel hledí kupředu i do stran, ale zatím nic nevidí! Avšak u obrazovek radiolokátorů je úplně jiná situace. Řídící přistání vidí na obrazovce, jak se letoun blíží rychle k neznámému cíli.
...po minutě letu
ŘP: „32, já posádka, cíl je před vámi 4 km“.
Oba v letounu ještě více zpozorněli:“...to už není tak daleko, něco by mohlo být už vidět“.

Zatím však vidět nic není. V 650 metrech „brnkli“ o mraky a snížují výšku o 50 metrů.
ŘP: „32, já posádka, cíl je před vámi 3 km“.
Opět pilot s pozorovatelem bedlivě prohlíží okolí, zatím je však před nimi pouze tma. Občas probleskují ze spod světla vesnic, je vidět poslední kopec před městem, prostě scenérie, kterou oba piloti důvěrně znají.
P: „Posádka, já 32, nic nevidím“.
ŘP: „32, já posádka, cíl vpravo 1,5 km. Točte zatáčku doprava!“

Delfín se naklonil doprava a dva páry očí napjatě sledují vnitřek zatáčky. Stále nic? Ba ne! V polovině zatáčky z té ukrutné tmy najednou vyskočilo světlo! Je celé žluté až do oranžova a hodně oslňuje! Delfín mizí zase v mraku, srovnává zatáčku a mírně klesá...
P: „Posádka, já 32 ,teď nic nevidím, ale před okamžikem jsem zahlédl nějaké světlo vpravo“ ...po chvíli
Letoun mezi tím vylétává z mraků...
P: „....ještě je tam vidět.“
Řídící létání (ŘL) bedlivě a napjatě sleduje celou situaci a vstupuje do korespondence:
ŘL: „Není to světlo ze země?“
P: „Já 32, z dálky je to vidět, jakoby to bylo na kopci nebo ve vzduchu.“

...po chvíli
P: „Já 32, vypadá to jako světlo na kopci vpravo severozápadně od města.“
Řídící přistání však vidí na monitoru cíl stále zřetelně, rozhodně se nemůže jednat o světlo ze země!
ŘP: „32, já posádka, dotočte do kursu 320°“.
P: „Já 32, nasadil, TEĎ!“

Světlo je tam stále stejné, jako před tím, ale ve značné dálce. Pilot proto přidává plný plyn. Ani to ale nestačí.
ŘP: „32, já posádka, nasaďte kurs 270°“.
...za chvíli
ŘP: „32, já posádka, točte doleva na tři dílky, kurs 180°“.
Je to příliš mnoho změn kursu za těch pár chvilek. Cíl totiž nestojí na místě, ani neletí pravidelně. Chvilku jakoby postojí a pak se třeba najednou „rozběhne“ s ohromným zrychlením až na 450km v hodině. Nikdo s i s ním neví rady. Za chvíli je však zase vidět už něco konkrétnějšího...
P: „Já 32, vlevo dole je pod námi vidět jakési načervenalé světlo a v zatáčce vlevo je druhé takové narůžovělé.“
ŘP: „32, já posádka, jste v prostoru cíle. Máte ho vlevo, asi půl až jeden kilometr.“
P: „Já 32, to by odpovídalo. Výšku toho cíle nemáte?“
...do hovoru opět vstupuje řídící létání a potvrzuje:
ŘL: „Ne, výšku cíle neznáme.“


Nyní dochází ke kratičké rozmluvě v letounu. Pilot (P) se ptá interkomem „spoluletce“ pozorovatele (S).
P: „...vidíš to taky?“
S: „Vidím!“
P: „Já 32, tak na té naší výšce souběžně s námi letí nějaké světlo. Jsou vlastně dvě za sebou, ale asi budou tři. Letí to s námi souběžně, kurs 270°. Je to na naší úrovni v deset hodin před námi...“
ŘL: „Rozumím.“
P: „Já 32, cíl je přesně pod námi, tak asi 400 metrů a má to živé osvětlení, vypadá to , jako by jich letělo šest ve formaci. Jsou vidět tři světla a za nimi další tři a pak za těmito ještě další jedno světlo.“
ŘL: „Rozumím.“

Řídící létání se opět dívá na obrazovku...ano, jsou tam oba, CÍL i L-29 za ním, ale zdá se, jakoby si ten neznámý cíl dělal za všech trochu legraci. Uhýbá, chvilku postojí, pak náhle změní kurs, to snad ani nemůže být normální létající aparát.
O něco komplikovanější to mají ti „nahoře“, vidí totiž něco, co se vymyká jakýmkoliv jejich dosavadním vědomostem a zkušenostem. Ani nikdo z nich o ničem podobném nečetl a ani nikdy o ničem podobném neslyšel. Bylo to opravdu neuvěřitelné! Nikdy za svou leteckou kariéru nic takového nezažili. „.... Co to „proboha“ je?“

Vypadá to jako formace letounů za sebou, stupňovitě rozložených. Jejich žlutá a zelená světla mají nejméně pětkrát větší intenzitu než světla na zemi a pohybují se podél západní části kopce nad údolím. Je to stále ještě pořád v malé výšce. Mraky stále visí ve výšce 650 metrů. Letoun letí na plný plyn a dostává se na úroveň celé formace. Najednou se rychle mění rozložení světel, která tuto formaci tvoří. Nyní září jako majáky používané na letounech pro výstrahu, ale září bez přerušování. Najednou se světla obrací proti letounu, který je pronásleduje.... v kabině letadlo dochází opět ke vzrušenému hovoru:
P: „Vidíš to zase?“
S: „Vidím!“
P: „Určitě to vidíš?“
S: „Určitě!“
P: „Já 32, jde to směrem k nám a je to něco obrovského!“

Dole u obrazovek radiolokátorů se rozhostila poněkud mrazivá atmosféra. Všichni jsou napjatí. Řídící létání se znovu zapojuje do hovoru.
ŘL: „32, já start, nemůže to být něco ze země?“
P: “Já 32, ne, vyloučeno!“

Nyní však pilot s pozorovatelem sledují něco úžasného. Dívají se na něco, co si nedokáží nijak vysvětlit. Světelná „formace“ je nyní nad osvětlenou vesnicí a je stejně tak široká , jako celá vesnice. Přibližuje se stále k letadlu a zároveň provádí mírnou zatáčku. Řídící létání se mezi tím rozhodl, že to už celé ukončí. Pilot podává hlášení po zhodnocení celé situace:
P: „Já 32, mám dojem, že to půjde směrem na osu. Ostatní na zemi.“
ŘL: „Už je to tam delší dobu."


L-29 provádí zatáčku a pomalu se začíná vzdalovat od cíle, který je pro všechny ty, co se s ním setkali ve vzduchu i pro ty, kteří jeho manévry sledovaly na obrazovkách radiolokátoru ,velkou záhadou.
Pilot se dívá za mizejícími světly a při tom si neodpustil ještě jednu komentující zprávu:
„...já 32, bylo to šest světel pohromadě, tři a tři. Když se to stáčelo, tak se všechna světla intenzivně rozsvítila, jako kdyby to šlo proti nám. A ty vzdálenosti mezi nimi byli stále stejné, jako kdyby to byl opravdu jen jeden velký cíl!“
L-29 pomalu dokončil zatáčku ...
P: „Já 32, kurs 360°, výstup“.....................................

Touto cestou bych chtěl poděkovat důstojníkům vojenského letectva, kteří byli přímo i nepřímo v tomto případu zainteresováni, za poskytnuté svědectví, informace a cenné materiály, které byly použity k sestavení tohoto článku!

Čtenáři nám jistě prominou, ale záměrně zde nejsou upřesněna jména aktérů, místa ani popis přilehlého okolí události, a to z toho důvodu, aby nedošlo k nežádoucímu obtěžování svědků tohoto případu a také, aby nedošlo k neoprávněnému použití tohoto článku jako námětu pro scénář bezcharakterními a nekorektními scénáristy jednoho nepříliš vyvedeného „záhadologického“ televizního pořadu.

Petr Novák
SIRIUS - společnost zkoumající paranormální aktivity

Žádné komentáře
 
Copyright © 2006 - 2009 paranormal.nolimit.cz