záhady a paranormální jevy

Stránky tvořeny pro Windows Explorer (Všechny verze)

UFO, USO, UL

Vyprávění potvrzené pěti světky ?

Díky laskavosti ředitele francouzského ufologického časopisu Lumières dans la Nuit (LDN, Světla v noci) pana Joël Mesnarda jsem získal souhlas s překladem a zveřejnění ...

Zdroj: www.zahady.cz

Nedávná pozorování ve Francii
NEUVĚŘITELNÉ VYPRÁVĚNÍ...
...POTVRZENÉ PĚTI SVĚDKY?

Díky laskavosti ředitele francouzského ufologického časopisu Lumières dans la Nuit (LDN, Světla v noci) pana Joël Mesnarda jsem získal souhlas s překladem a zveřejnění dvou článků, které popisují zcela neobvyklé setkání s létajícím objektem. Jedná se o článek Neuvěřitelné vyprávění... potvrzené pěti svědky? z č.349 LDN a jeho pokračování v dalším čísle pod názvem Haravilliers zcela výjimečný případ, ve kterých se jejich autor Gérard Deforge zabývá tzv.případem Haravilliers. Při něm došlo dne 10.1.1998 u obce Haravilliers, asi 60 km severozápadně od Paříže k setkání několika osob s neznámým létajícím objektem. Tento případ značně vzrušil francouzskou veřejnost a je natolik zajímavý, že jsem s ním ve zkrácené podobě seznámil čtenáře Magazínu záhad v 9. čísle letošního ročníku tohoto časopisu. Nyní přinášíme nezkrácený překlad obou článků.
Děkuji současně řediteli časopisu Lumières dans la Nuit, panu Joël Mesnardovi za jeho souhlas s překladem a publikováním článků.

Z francouzštiny přeložil: JUDr. Jiří Kult

-o-o-o-o-o-o-o-o-o-o-o-


NEUVĚŘITELNÉ VYPRÁVĚNÍ... POTVRZENÉ PĚTI SVĚDKY?
Od té doby co existuje naše rubrika "Nedávná pozorování ve Francii" jsme nikdy neměli příležitost uvést v ní tak fantastické svědectví jako je to následující. Máme tu případ, který se vymyká obvyklým příběhům a dokonale ilustruje setkání "čtvrtého druhu". Tato událost nastala téměř současně se stejně neuvěřitelným příběhem Nathalie, a v rozporu s tím co se nabízí k věření nám připomněla, že únosy nejsou pouze specialitou americkou, ale že i ve Francii existuje mnoho příkladů "neobvyklých osobních zážitků", abychom použili termínů Roperovy zprávy. V uplynulých letech jsme jich uvedli už dobré tři desítky. Jestli v této oblasti existuje kvantitativní rozdíl mezi situací v USA a situací u nás (kterou neznáme tak dobře!), bylo by nesmyslné hledat v tom důvod pro ignorování jevu a prohlašovat, že se to Francie týká zanedbatelným způsobem.
A jestliže u této otázky existuje nějaký zřetel, který lze vysvětlit sociokulturními faktory, pak je to právě ta kvantitativní různost: mentalita u nás v ničem neusnadňuje publicitu podobných zkušeností. Je prosycena konformismem a zimomřivostí, což neumožňuje větší pronikání nových myšlenek ani přijetí nových skutečností. Důkazy jsou vždy považovány za nedostatečné a jedinec je v podstatě podezřelý od okamžiku, kdy přestává být konformní vůči uznávanému modelu. Výjimkou snad může být jedině skutečnost, kdy mu zjevně nelze mnoho vytknout, v tom případě má právo na více ohledů.
Vyšetřující této záležitosti není čtenářům LDLN (Lumières dans la Nuit – Světla v noci, francouzský ufologický časopis – pozn.J.K.) neznámý: Vždyť Gérard Deforge nám svěřil své vlastní dobrodružství přede dvěma roky v našem čísle 337 (které se také týkalo těchto blízkých setkání). Má mnoho zdravého úsudku a neocenitelných znalostí ufologie. Hlavní svědek ve věci Haravilliers u něho vzbuzuje tolik důvěry, jako pět jiných osob, které by byly schopny potvrdit reálnost příběhu.
Lze z toho vyvozovat, že události se onoho rána 10.ledna 1998 odvíjely tak, jak nám je popisuje? To by vedlo k přehlížení mnohokrát zjištěného charakteru blízkých setkání: jsou zdánlivě natolik klamná, že se vnucuje myšlenka jakoby toto klamání nebylo nic jiného než důvod jejich existence. Buďme tedy obezřelými, a to tím spíše, že do začátku června si mohl Gérard Deforge pohovořit pouze s jedním ze svědků. Ten se zdál se být rozumný, očekával pokračování šetření s názorem, že jeho zážitek je pravděpodobně skutečný, ale jeho podstata je neurčená. To lze ostatně říci o většině případů tohoto druhu.
Ostatní nedávné události se ve srovnání s tímto případem zdají relativně bezvýznamné. Jsou naproti tomu méně početné, alespoň podle našich znalostí.
Dne 10.ledna 1997, Haravilliers, (Val d'Oise)
Následující popis tohoto neobyčejného případu, který podává Gérard Deforge má všechny předpoklady k tomu, aby se stal rychle klasickým případem tohoto druhu. Šetření zahájené začátkem června není dosud ukončené a dosavadní výsledky budou pravděpodobně pozdější zpřesněny.
Před následující výjimečně důležitou zprávou je nutno uvést řadu vysvětlení, která umožní lépe ji porozumět.
Toto svědectví pořídil Gérard Deforge pro Mezinárodní Banku ufologických dat (Banque Inernationale de données ufologiques, bp 41-92224 Bagneux Cédex). Tuto Banku dat kontaktoval sám svědek poté, co o ní zjistil údaje ve specializovaném časopise. Pan D. si ten časopis opatřil po událostech, kterých byl významným svědkem a obětí (mezi čtyřmi dalšími poněkud méně zděšenými svědky, ale jejich svědectví má také velký význam).
Uvidíme, že případ se týká i dalších osob.
Svědek předtím nečetl žádné podobné časopisy a na daný jev, který znal "z doslechu" pohlížel s určitým odstupem. Nikdy se nezabýval výzkumem nebo jakoukoliv činností týkající se těchto jevů, kde dokonce dvě osoby z jeho rodiny samy byly jejich svědky.
Musíme být přesní a začneme tím že představíme p.D.:
Pan D je důchodce s krásnou postavou a jemnou elegancí. Za své pracovní činnosti byl vyšším technikem v letectví, kde působil na citlivých místech a v různých náročných funkcích. Dnes je dědečkem a žije prostě a pohodlně a pečlivě se stará o svá vnoučata a rodinu: jeho největším přáním je, aby byl ponechán v klidu. Obává se, že prozrazení toho, co se mu stalo by přilákalo badatele, které by vůbec nechtěl potkat, řekl toho už dost.
Přesto p.D. rád přijal náš návrh, aby nám svěřil své svědectví. To co se mu přihodilo je tak silné, že držet takové věci uvnitř sebe věčně je těžko snesitelné. Chce o tom hovořit s kýmkoli kdo je na úrovni, dokonce i když má smutnou zkušenost s lidmi zdánlivě vážnými a připravenými pozorně naslouchat jeden druhému, jako jsou např. lékaři...byla uzavřena dohoda, že jména svědků nebudou prozrazena, jsou to ostatně osoby vysoce vážené ve své profesní činnosti. Vyšetřující formálně slíbil, že toto sdělení bude publikovat pod svým jménem. A konečně hlavní svědek si uvědomuje, že jeho svědectví bude sloužit vědě a pokroku Lidstva při pochopení těchto dosud nevysvětlených jevů.
Pokud jde o redakční hledisko, svědek si zapsal to co se mu stalo a co ještě dnes pokračuje různými projevy na volné listy jejichž počet už dosahuje čtyřicítky. Tyto listy si ponechává pro sebe, je to určitý druh jeho důvěrného deníku. Dohodli jsme se, že mi bude vyprávět o tom co se mu přihodilo způsobem jakým si bude přát mi to sdělit, potom mu položím otázky, které budu považovat za potřebné, a nakonec připravím konečnou zprávu, kterou si před publikováním předběžně přečte a posoudí zda odpovídá jeho dobrodružství.
Abychom toho dosáhli, věnoval mi svědek asi osm hodin rozhovoru, za což mu velice děkuji. Tyto rozhovory probíhaly z velké části v jeho domově v neděli 5.března 1998 po poledni a dále 13.května odpoledne. V tomto druhém případě se části jednání zúčastnil zástupce šéfredaktora periodika "Gazette du Val d'Oise".
Svědectví "pana D."
Je 10.ledna 1998. Pan D. dostal pozvání na lov na místo nazvané "Le Ruel" (viz mapa části obce Haravilliers).
Le Ruel je samostatná osada u Haravilliers. Přesným místem setkání je parkoviště na místě zvaném "la guibarderie".
Je časně ráno, je ještě noc. Vůz p.D. se čtyřmi pasažéry jede hladce a přijíždí po silnici mezi pozemky St.Denis. Je to Peugeot 306 se šedou metalízou, s benzínovým motorem. Za ním jede Xantia řízená jedinou osobou, která jede také na lov. Jejich přítel, ke kterému se mají připojit na parkovišti přijíždí v bílém Mercedesu turbodiesel. Čtyři cestující v Peugeotu si všimli dobré místní meteorologické situace. Vzduch byl zářivý, obloha velmi čistá a s hvězdami. Nikde žádný náznak mlhy.
Vozy přijíždějí ke křižovatce cd 188 a pokračují směrem k NO.
Po krátké jízdě se před autem v dálce na obzoru objevila osvětlená oblast. Byla to podívaná natolik neobvyklá a nádherná, že nikdo nic neříkal a všichni hleděli na toto světelné hýření přímo před svýma očima. Pan D. měl zvláštní dojem. Cítil, že se ho tato věc týká, pociťoval jev, jako by mu byl nějakým nevysvětlitelným způsobem určen. Otočil se směrem k té pravdě nepodobné věci před nimi, k té nehybné věci, a začal si u ní všímat podrobností s mimořádnou přesností. Obrovská neuvěřitelná věc. Jeho technické zaměření mu umožnilo velmi rychle si všimnout velkého množství parametrů, barvy emitovaného světla, tvaru reflektorů, které spojoval s mohutnými osvětlovacími rampami, "asi 5 m x 3 m", jaké jsou vidět na stadiónech, ale s mohutným barevným osvětlením... i když nic neosvětlovaly, a všiml i dalších detailů tvaru a rozměrů...
Jenom tři barvy: zelená, červená, žlutá. A ta věc, ale ano, brzy sestoupí, to je jisté. Dokonce dlouho po tomto setkání se p.D. ptal vážně sám sebe proč v daném okamžiku nezastavil svůj vůz. Ale proč vlastně? Ne, stále jede naproti tomu obrovskému "předmětu", který je nehybný. Nyní si všímá podrobností se stále větší a větší důkladností, vše je tak zřetelné. Blíží se okamžik, kdy se vůz dostane pod tuto věc, a skutečně vůz přijíždí k okraji lemu disku, jehož podrobnosti může sledovat velmi dobře z levé strany svého vozu. Pan. D. má velmi silný dojem, že ohromný stroj má hmotnost několika tisíc tun. Ta "věc" je doslova v "parkovací" poloze, veškerá její energie je na minimu, právě tak, aby ji udržela ve stacionární poloze. Motor vozu se nezastavuje. Krátký okamžik, záplava ostrých pocitů přeběhne myslí svědka: pociťuje jakoby smutek v okolí tohoto zvláštního našedlého předmětu. Věc se nachází pouze asi deset metrů nad zemí - "tříposchoďová budova" říká svědek. Má zvláštní pocit, že jeho mozek "se vyprazdňuje"; už nemá žádné myšlenky, žádné reflexy, popisuje se jako prázdná ulita. Zvláštní neodolatelná a nekontrolovatelná zvědavost ho žene ke spuštění okna vozu na straně řidiče, aby lépe viděl spodek té věci. Ta je v tomto okamžiku sice zcela bez vlastního osvětlení, ale odlesk pouličních lamp stále ještě rozsvícených podél cesty mu umožňuje pozorovat velké množství podrobností s takovou jasností, jako kdyby zjev byl zvnějšku osvětlen slabě a přitom dostatečně, aby bylo možné všechno vidět.
Stejně jako dvě další osoby ve voze vidí svědek kulatý objekt, jehož průměr odhaduje na více než 45 m. A podle jeho odhadu je to předmět o několika tisících tunách. Když se vykloní z otevřeného okna vidí vespod rovinný šedý tvar pravidelně posetý nějakými tmavými otvory o průměru jednoho metru.
Podle pozdějšího srovnání s pozorováním ostatních svědků má dojem, že v těchto "otvorech" jsou umístěny silné reflektory. Ty se podle pozorování osamoceného svědka v Mercedesu v době kdy sám už byl na chráněném místě zaměřily na jeho vůz (viz nákres). Ale podle tohoto svědectví, které v daném okamžiku známe pouze ze sdělení hlavního svědka, byl Mercedes na chráněném místě mnohem více než pouze osvětlen světelnými svazky. V okamžiku přeletu objektu nad vlastním vozem se vůz doslova koupal v mnohonásobných svazcích uvedených tří barev. Sám svědek má pocit, že tyto světelné zdroje tvoří součást pohonného systému jevu... Směrem ke středu byla jakási osmiúhelníková věžička vystupující z "lodi" do vzdálenosti asi jednoho metru. Celá struktura objektu byla viditelná s velkou jasností, přestože bylo stále ještě tma. Uprostřed tohoto osmiúhelníku poněkud světlejší šedé barvy byla velká vyhloubená oblast kruhovitého tvaru o průměru asi 6 m. Jsem si jist, že to není tryska, říká si svědek, a to i přes její umístění, které by mohlo podobnou myšlenku vyvolat. Ne, je si jist, tato dokonale kruhová prohlubeň, ve které není nic vidět, jsou nějaké dveře.
Nebyl slyšet žádný hluk, žádné chvění vzduchu. Mimořádný klid. Svědek dokonce už neslyší ani motor svého vozu; a ještě více než předtím má pocit smutku, který jakoby přebýval v tomto objektu a jeho bezprostředním okolí. Vůz stále pomalu jede s rozsvícenými reflektory, nic se neděje.
Přesně v okamžiku kdy okraj disku a vůz dosáhly stejné svislice, přesně v tomto okamžiku všichni čtyři ztratili vědomí. Nikdo, ale opravdu nikdo si už na nic nevzpomíná.
Po nějaké době svědek znovu nabyl vědomí. Co se stalo? Kde je? Uplynuly asi tři minuty. Na nic si nevzpomíná. Má pocit, že uplynuly tři minuty, ale chybí mu důkaz. Už ví kde je, zná dokonale průběh cesty, zná dokonale vzdálenosti a to mu umožňuje vyhodnotit svůj "missing time" (chybějící čas - pozn.J.K..): Nachází se u výjezdu ze známého parkoviště, kde má schůzku se svým přítelem. Vůz je na cestě ve správném směru, motor běží, ta věc zmizela. Čtyři pasažéři nabyli vědomí poté, co se svým vozem ujeli vzdálenost 1200 m. Jak? Záhada. Ještě dnes úplně nepochopitelné. Svědkovi se vnucuje jediná jistota: nebyl ve stavu schopném řídit vůz, ztratil vědomí, měl zcela prázdno...Ale co se tedy stalo?
Vůz tedy dojel na dané parkoviště na místo setkání, a tentokrát řidič vůz řídil za plného vědomí. Na parkovišti čekal způsobně Mercedes jeho přítele. Ten jim rychle řekl, že nad ním přeletěla neuvěřitelná věc. Sám uvedl veškeré světelné doprovodné jevy - identický popis, výška odhadnutá srovnáním s výškou stromů na úrovni přeletu asi 20 metrů. Světelné svazky vespod směřovaly k zemi, dokonce zcela zaplavily vůz, který byl tedy na okamžik osvětlen všemi třemi barvami současně (to svědčí o tom, že tato světla zjevně nejsou vůbec nebo jenom málo mísitelná mezi sebou). Tento svědek nepocítil nic podobného jako p.D.
V jeho mozku nevznikla zjevně žádná zvláštní myšlenka, p.D. se domnívá, že přelet nad jeho přítelem byl "náhodný", jev na něho nesoustředil svou pozornost.. Tento cenný svědek dosud nebyl dotazován, ale následující události dodávají pro tuto chvíli důvěryhodnosti dojmům p.D.
Všech šest přátel rychle vyhledalo dalších 25 osob, s nimiž měli schůzku. Zjevně nikdo z nich neměl co říci k tomu, co se stalo.
Viděli ty věci? Dovíme se to někdy? Jisté je to, že všichni se cítili tak řečeno normálně. Pan D. ve skutečnosti vystoupil ze své mentální mlhy teprve až asi ve čtvrt na deset. Ale proč, proč ho jenom nenapadlo zastavit, vyčítal si sám sobě, aby mohl jev lépe pozorovat? Kolem poledne se všichni účastníci lovu setkali na svačině, kterou přinesl lahůdkář. Konversace probíhala dobře a týkala se běžných záležitostí, nikdo nepřipomínal raní vizi. V té chvíli probíhalo všechno jako kdyby svědkové zapomněli na to co viděli, a kromě jiného náš svědek se ještě nevzpamatoval.
Tak probíhal po těchto událostech den 10.ledna: lovecká partie mezi přáteli jako mnohokrát v minulosti.
Po mnoho dní už nikdo z pěti uvedených svědků nemluvil o tom, co viděl. Ještě 18.dubna 1998 kdy píši tuto zprávu po dlouhém zpovídání svědka, neprojevili tito lidé přání nebo neměli vhodnou příležitost znovu se sejít, aby si připomněli co viděli.
Pan D. pocítil asi před měsícem naléhavou potřebu pochopit co se mu přihodilo. Před položením této důležité otázky je třeba se zastavit u další vlastnosti jevu, přesněji řečeno spojené s parametrem "čas". To proto, že následky jevu trvají nehledě na ubíhající čas.
Ve dnech následujících po 10.lednu, aniž lze přesně stanovit datum, pocítil p.D. silné podráždění očí. Měl velice ochromující pocit popálení. Navštívil očního lékaře a ten mu řekl, že má popálené oči. Pan D. se neodvážil odhalit původ svého poranění před lékařskou autoritou a na naléhavé otázky lékaře uvedl, že pracoval blízko přístroje, který vyzařuje. Lékař mu prý vřele doporučil, aby řekl svému šéfovi, že ho nemá vystavovat takovému záření. Pan D. prý tehdy řekl, že už nepracuje a že "bombardování", kterému byl vystaven mělo jiný původ. Když viděl, že lékař na něho začíná hledět zvláštním způsobem, neodvážil se prý dále přesvědčovat tazatele. To co chtěl bylo léčení. Bylo mu poskytnuto ošetření mastí s obsahem kortisonu. Ale dokonce ještě dnes, když p.D. přestane brát léky, pociťuje bolestivé účinky v očích. Naproti tomu jeho vize se nezdá být ovlivněna zářením. Nicméně vzdejme čest onomu lékaři, který na žádost p.D. byl ochoten podepsat lékařskou zprávu, jejíž sepsání je důvěryhodným potvrzením toho co tvrdí náš svědek o původu svého poranění.
Vyskytl se další somatický projev: současně s popálením očí se na jeho levé lícní kosti objevila jakási hnědá skvrna (p.D. si ihned pomyslel, že by nebyl popálený kdyby nevyklonil hlavu ven, aby lépe viděl tu "věc". Pevně věří, že je jediný kdo utrpěl tato poškození, protože ostatní osoby využily efektu "Faradayovy klece" vozů). Tato skvrna nepůsobí svědkovi žádné utrpení nebo potíže a pomalu se resorbuje. Sám jsem mohl zjistit její existenci, je ještě dobře viditelná a její velikost je asi 10 cm2.
K somatickým projevům se pomalu připojily další následky, které hluboce znepokojují našeho svědka. Tyto následky jsou rázu psychologického a intelektuálního.
Následky rázu psychologického:
Svědek se sám charakterizuje jako člověk zpočátku velmi prostý a diskrétní. Je málo hovorný, povahy trochu samotářské a necítí přílišnou potřebu komunikovat. Přesto od doby setkání s tím jevem ho rodina, zejména jeho syn, považuje za více ochotného k diskusi, k vyjevení svých myšlenek a dojmů, a to do míry, že jeho syn, který jako by v těchto chvílích těžko poznával svého otce, mu to jemně vytýká.
Následky intelektuální:
Pan D. mi řekl, že nechápe co se mu přihodilo. Řekl mi to teprve po dlouhém váhání. Je to něco co narušuje rovnováhu tohoto muže proniknutého racionalitou a technickou jistotou. Pan D. na mne hledí s určitou úzkostí a říká:"ONI jsou nezdvořilí, ale nikoli příliš zlí." Tato věta se osvětlí, když mi laskavě p.D. odhalí jisté rysy těchto velmi zvláštních projevů. Občas, a nezáleží na tom kdy ho napadají myšlenky, které nejsou jeho myšlenkami, není důležité kdy přicházejí, ale zásadně ve dne... "Možná v rytmu přibližování a vzdalování se té věci", kterou viděl a která s ním jistým způsobem " zůstává ve spojení". Tato věc podle něho "nepřišla odnikud a navrací se do nicoty" jak přišla a jak se rozhodne podle zákonů, které nechápeme.
Probíhá to jako "bleskové televizní zprávy", přichází to bez ohlášení a stejně tak to odchází. Jsou to myšlenky všech druhů; poselství o budoucnosti lidstva - ne příliš veselé: "ohrožuje nás prý nějaká katastrofa, snad setkání s velkým asteroidem", drobty vědeckých informací:"Znáte tachyony?" říká mi můj mluvčí. "Nikdy jsem o tom neslyšel, dokonce mne ani nenapadlo podívat se do encyklopedie, abych se dověděl zda existují". Odpovídám, že nejsem žádným specialistou, ale zdá se mi, že tachyony jsou elementární částice zjištěné zcela nedávno v cyklotronech. Ale nevzpomínám si přesně na jejich vlastnosti. "Nuže, říká, zdá se prý, že tachyony jsou skutečně částice, jejichž podstatnou vlastností je schopnost pohybovat se rychlostí vyšší než je rychlost světla."... Jiný příklad:"Vesmír se prý opravdu ve všem řídí binární logikou. Pro všechno platí plus nebo minus. Na příklad to co jsem viděl, ten jev, pociťuji jako výraz negativní entity: studená světla, smutek, temná barva plavidla, ticho." A pokud jde o to plavidlo, "vraťme se k němu znovu: v okamžiku, kdy nade mnou přeletělo a kdy mne obralo o ty tři minuty, které chybí v mém využití času, v mém životě, mi ONI možná implantovali do mozku nějaký elektronický mikročip, jehož funkci si dnes jasně uvědomuji. Nabyl jsem té jistoty teprve v těchto posledních dnech, hledal jsem vysvětlení všeho co se mi přihodilo a to je to jediné, co se mi vnucuje. Tedy tato funkce slouží jako relais mezi nimi a mnou, je to systém, který jim umožňuje vkládat mi myšlenky, které nikdy nebyly moje. A proto je považuji za... nezdvořilé! Ale nikoli za příliš zlé. Kdyby byli zlí, mohli by si s námi v daném okamžiku dělat co by chtěli, byli by Silou a paralyzovali by nás. Něco jiného je v plavidle: v myšlenkách se mi vnucuje představa jakéhosi "obličeje" (v orig. "visage" - pozn.J.K.), i když to není obličej, a ta představa se zdá jakoby do mne byla vložená, je téměř obsedantní. Je to určitý tvar, jakási rytířská přilba, nakreslil jsem Vám to. Ten nákres Vám dám s údaji, které se mi vnucují. Možná, že ty entity byly v plavidle. Vidím je tak. Snad budu mít jednou sílu dát souhlas specialistům, ke kterým budu mít plnou důvěru, aby provedli hypnotickou regresi, která by mi pomohla zjistit co jsem zažil během těch tří minut. Podívejte, podle mne byly ty entity v brnění samy zbaveny myšlení, života: byly řízeny, aby vykonaly určitou práci. Viděl jsem prázdné očnice. Tu "přilbu" jsem také viděl jako velice temnou, jako to ostatní. Všechno je kov, umělé, bez duše a vědomí.
To co je mi nejvíce nápadné je ta řada zubů. Ale to nejsou zuby. To jsou destičky pravidelně oddělené tenkým silonem, vodorovným separátorem. Je to přístroj, je velmi bílý. Přístroj ke komunikaci, pomocí zvuků, pomocí vln, nevím. Je to něco co může vibrovat a vysílat za účelem komunikace. Tato vize široce roztáhnuté řady u mne vyvolává velkou nevolnost, to je vše co mohu říci. Chtěl bych vidět spuštění tohoto stroje, uvedení do chodu jeho obávané síly, strašné energie."
"Nuže, po měsíci jsem se z toho začal dostávat. Chtěl jsem si mnohé ověřit. Nejprve jsem chtěl nakreslit co jsem spatřil. Jsem vůči sobě velice náročný. Nikdy jsem nebyl spokojený se svými výtvory. Vyhledal jsem tedy ve žlutých stránkách seznamu bližší údaje o uměleckých kreslířích v regionu na Grysi les Platres: Telefonoval jsem do Grysi les Platres: umělec mne očividně nebral vážně". (Poznámka vyšetřujícího: Tomu lze věřit: daný umělec je světově proslulý. Svědek mi uvedl jeho jméno a údaje o něm jsou uvedeny ve "žlutých stránkách". Je to umělec, kterého znám osobně, moji rodiče se s ním a jeho paní přátelí už 50 let. V těchto dnech jsem jim telefonoval, jeho paní si matně vzpomíná na ten telefonát. Její muž umělec si vzpomíná méně přesně. Vysvětlil mi, že dostává často spontánní žádosti po telefonu a odpovídá systematicky negativně. Jeho díla mají velkou obchodní hodnotu, je to jeho zdroj obživy. Kreslí a maluje pouze to o čem soudí, že mu přísluší, a výhradně podle svého vlastního výběru. Dále uvádím co mi řekl p.D.)
"Tehdy jsem správně pochopil, že mne nikdo nebude brát vážně a rozhodl jsem se učinit vše k vyjasnění toho setkání zcela sám. Bylo třeba dokonale nakreslit co jsem viděl, měl jsem všechny detaily vtisknuté ve své hlavě. Rozhodl jsem se zlepšovat kvalitu svých kreseb v kursu kreslení dokud nebudu spokojen se svými výtvory. Hned vám dám výsledek své práce.
(Prostě na dokumentu 1 je můj vůz uveden správně v měřítku a "stroj" se zhasnutými spodními reflektory je nakreslen poněkud výše. To umožnilo nakreslit všechny nezbytné detaily. Pravdou je, že na tomto snímku byl jev v daném okamžiku opravdu ve výšce slabých deset metrů, ne více, jak už jsem před chvílí řekl.)"
"Nejsem spokojen s touto prací, a koupil jsem si proto specialisované časopisy. Tím jsem se ostatně dostal do kontaktu s vaší organizací. Provedl jsem řadu dalších ověření. Telefonoval jsem na policii v Marine, na kontrolní věž na letišti v Corneil-en-Vexin, na policii v Pontoise a v D'Auvers sur Oise, na radnici v Grysi a v Haravilliers. Nikdo nic neviděl a o ničem neslyšel, alespoň pokud mi řekli. Nicméně jedna anekdota..." (vyšetřující ověřuje všechny body). Zde je tedy ta anekdota: V nákresu dráhy stroje jsem si všiml, že stroj přeletěl nad radnici v Haravilliers. Dotázal jsem se starosty a hle co mi řekl: Mám ve zvyku vstávat opravdu časně a svůj zvyk nikdy neporuším. Je jisté, že v 6 h jsem už každý den bez výjimky vzhůru. Nuže 10.ledna nevím co se mi stalo, ale spal jsem jako dudek. A to opravdu nebyl vhodný den, měl jsem totiž to ráno na radnici důležitou schůzi a málem jsem přišel pozdě.
(poznámka: ověřil jsem si to u starosty v Haravilliers, který mi to bod za bodem potvrdil, a dokonce uvedl, že se probudil až v 9.45 h, tj. přesně v době kdy začínala schůze!).
Hle co se mi přihodilo. Vyvinul jsem také další iniciativy: nevím proč jsem si více než kdy jindy kladl plno otázek ohledně aféry Francka Fontaina, která svého času vyvolala velkou diskusi, a ta aféra mne velice zajímala. Po událostech 10.ledna jsem pociťoval přání navštívit St.Ouen-l'Aumône a setkat se s lidmi, kteří znali Francka Fontaina. Chtěl jsem se o něm dovědět něco nového, pokusit se snad získat nějaké nové informace o této neuvěřitelné záležitosti, ze které jsem byl stále zmatený. No a věřte mi nebo ne, víte kdo byla ta osoba se kterou jsem si začal povídat, když jsem přijel do St-Ouen-l'Aumône? Nuže, vlastní otec Francka Fontaina. Ten muž vypadal zcela zničeně. O svém synovi už nic neví. Jsou to zjevně zlomení lidé. To setkání mi připadalo velmi zvláštní."
"Nemohu vám říci nic víc, víte o tom nyní zrovna tolik co já. Odcházím na prázdniny. Potřebuji si odpočnout. Souhlasím, abychom se znovu setkali v květnu. Zkoriguji vaši zprávu. Chápu, že si chcete ověřit některé věci. Není to jistě obyčejný příběh. Myslím, že ostatní svědkové nebudou činit potíže a setkají se s vámi. Ale prosím, respektujte úzkostlivě naši anonymitu. Žiji klidně a chci, abych byl ponechán v klidu. Jestliže nebudu anonymní, nenechají mne v klidu, to není možné."
Slíbil jsem. Mezinárodní banka ufologických dat bude respektovat svůj slib, a my budeme pokračovat v ověřování pod svým jménem. Tisk bude moci být informován, stejně jako všechny úřady a organizace schopné pokračovat ve výzkumu, který je nezbytný s ohledem na pochopitelné zájmy celého lidstva. Je třeba poznamenat, že podle nedávných informací z USA dva vojáci v těchto dnech pozorovali jiné plavidlo o průměru 45 m (sdělil Franck Marie). Poskytneme všechny užitečné informace v průběhu našeho šetření.
Somatické projevy u svědka
Onoho 13.května problémy s očima prakticky zmizely a stejně tak hnědá skvrna na lícní kosti.
Po několika dnech symptomatické zvědavosti p.D. za pomoci své ženy propíchl značně velký furunkl na svém boku, to bylo v pondělí 20.dubna. Vznikla tak jakási prohlubenina asi 1 cm. Při "manipulaci" s tímto furunklem se ozývalo zvláštní praskání, které oba překvapilo. Na dně kráteru bylo zvláštní zrnko velikosti zrnka rýže, které bylo vypuzeno. Od toho dne p.D. zjistil, že "cizí" myšlenky, které ho pravidelně obtěžovaly nyní prakticky zmizely. Dával oba jevy do souvislosti, ale bez zjevné jistoty.
Druhá vize "obrovského" jevu dne 13.května asi v 0.50 h, téhož dne kdy se uskutečnila má druhá návštěva.
Svědek měl potíže s usnutím, bylo velmi teplo. Tak jako často od onoho 10.ledna se díval se zalíbením do dálky... Té noci kdy ještě neležel a hleděl na nádherný úplněk spatřil jak se utvořila obrovská šipka v jejímž středu byl měsíc. Nezdálo se, že povrch měsíce tím nebyl dotčen. Ta "šipka" byla tak dokonalá, jakoby právě "vyšla z rýsovacího prkna". Byla zcela bílá (trochu jako by se objevila velmi koncentrovaná kondensační stopa letadla). Kresba v příloze ilustruje tuto vizi. Na konci paže tento jev měřil... 50 cm! Šipka byla dokonale rovnoběžná s obzorem. V okamžiku kdy se stopa na obloze vykreslila nejčistěji, se poněkud stranou vpravo a dole objevila nějaká velmi jasná hvězda, která začala náhle rychle sestupovat dolů "jako suchý list" (viz příloha, nákres pořídil sám svědek). Tento sestup byl ukončen jakýmsi výronem jisker. Šipka se postupně ztrácela v prostoru, až bylo všechno opět "normální". Pan D. nechápe, proč ho nenapadlo zavolat svou ženu, aby se na ten zajímavý jev podívala. Jeho žena byla do této příhody samozřejmě zasvěcena hned ráno kdy pro oba manžele skončila noc.
21.května: naléhavá žádost ze strany svědka
Na žádost svědka, který mi telefonoval ráno 21.května a projevil přání se se mnou setkat pokud možno ještě téhož dne. Schůzka byla dohodnuta na 14.30 h v jeho domově, a jednání trvalo asi 3 h.
Jde je záznam toho co jsem se dověděl při jednání:
1) Potvrzení okolností setkání s jevem, svědek si ztěžuje, že má nové problémy s podrážděním očí.
2) Svědek si od určité doby vzpomíná na věci, které mi až dosud nemohl říci:
Po ztrátě vědomí, kterou zažil spolu s pasažéry vozu měl sám další zážitek: vnímání času tak jak ho všichni pociťujeme změnilo pro něho v tom okamžiku smysl. Všechno kolem něho určitým způsobem znehybnělo a pronikl do jiné časové dimense. Byl vytažen ze svého vozu, neví jak, byl položen na jakýsi stůl, po levé straně byla entita s "přilbou" otočená k němu. Zdálo se, že je sama. V tom okamžiku bylo vysloveno slovo jehož písmena stejně jako silueta přilby zůstávají napsány v jeho duchu. Vzpomněl si na to slovo 20.dubna; to slovo bylo TOBRO (toto slovo nedává ve francouzštině žádný smysl - pozn.J.K.). Když o tom 19. května znovu hovořil se svou ženou napadlo ji, že by to mohl být anagram slova... ROBOT (ve francouzštině totéž co v češtině - pozn.J.K.).
3) Zůstávají určité následky uvedeného vpádu do odlišného časového prostoru, změnilo se je vidění do dálky. Když hledí na nebeskou klenbu, má mimořádný dojem, že je mnohem blíže ke hvězdám, na které se dívá. Měsíc se mu jeví s podrobnostmi a jasností až dosud neznámou. Jakoby se jeho vidění dálky nějakým způsobem změnilo.
4) Svědek nadále pociťuje fysické účinky různé povahy, zejména jakési mikroproudy procházející jeho tělem a vycházejí lícními kostmi jako mikrosvazky energie. Kromě příběhu s "furunklem", jehož původ mu den ze dne připadá stále více spojený se zážitkem, jehož byl obětí, se domnívá, že má "implantováno" ještě něco jiného a že to vše není zadarmo. Skutečně:
5) Jestliže existují další osoby, které byly zčásti přítomny tomuto zážitku (cestující ve voze a obou dalších vozů), považoval jev za nezbytné, aby tyto osoby mohly svědčit a dodat tak důvěryhodnost všemu, co je svědek pověřen sdělit. Pro p.D. je tedy opravdu nanejvýš důležité, aby tyto osoby svědčily také. Hledá vhodný okamžik, protože tyto osoby jsou těžko k zastižení a musí je přesvědčit.
6) Přes velký počet předaných poselství naznačil jev svědkovi, že se mu projeví ještě jednou. A svědek si je jist, že je to právě to co viděl 13.května (viz hlavní zprávu) a co zcela připodobnil nikoli k šipce, jak jsem uvedl, ale ke střelce busoly.
7) Pokud jde o "hvězdu", která se objevila po straně "busoly" 13.května, je svědkovi jasné, že tato podívaná byla opravdovým "podpisem", symbolickým popisem poselství, které má sdělit (bod 8).
Svědek je také přesvědčen, že kdyby se tento podpis nebyl projevil, nemohl by s nikým mluvit o tom co viděl oné noci, ostatně by o tom vůbec nemluvil, kdyby nenastaly předchozí jevy. To co viděl té noci 13.května bylo, opakuje mi s velkou zřetelností, vpravo od "střelky busoly" trochu směrem dolů, ta "hvězda", která se dala do pohybu a poskakovala jako padající suchý list a která představovala zemi náhle destabilizovanou ohromnou kosmickou událostí. Skončilo to snopem jisker a hvězda zmizela. To představuje osud naši planety po této smrtelné destabilizaci.
8) Zde je poselství svědka, který si přeje, aby jeho poselství bylo předáno co nejrychleji příslušnému vědeckému společenství: obzvláště astronomům, kteří musejí ke konci května uvést v činnost velký dalekohled, který byl právě instalován v CHILE.
"Je třeba vzít v úvahu "busolu"
(v jejímž středu se nachází měsíc - viz nákres v příloze hlavní zprávy), dne 13.května 1998 v 0.50 h místního času.
Je třeba vzít v úvahu nebeskou klenbu přesně v tom okamžiku.
Je třeba orientovat ukazatel "busoly" v rovině přesně kolmé na směr "PLESSIS BOUCHARD"-"STŘED MĚSÍCE".
Od středu měsíce přesně v tomto okamžiku a ve směru šipky ve vodorovné rovině rovnoběžné s místním obzorem prodloužit šipku až do bodu jeho setkání s nebeskou klenbou. Tento bod je pravděpodobně místem, na které by měl být namířen výkonný dalekohled, aby bylo možné pozorovat nebezpečí hrozící naší planetě.
Jsem přesvědčen, že je to opravu poselství, které mám odpovědnost sdělit kvůli budoucnosti lidstva. Jediná věc, kterou bych si vroucně přál je abych se mýlil. Ale v současném stavu to co mne napadá je mou povinností se vyjádřit" (svědek dodává, že si není zcela jist, zdali rovina šipky byla přesně kolmá na rovinu pohledu) - Redakci tohoto poselství provedl vyšetřující na základě výkladu svědka, který měl zjevně potíže sám vyjádřit písemně to co si přál sdělit, což připadalo vyšetřujícímu poněkud zvláštní -
Poznámka vyšetřujícího: skutečnost, že "okraje" šipky se zdály být rovnoběžné možná dokazuje, že rovina ukazatele byla kolmá na rovinu pohledu!
Hovoří druhý svědek
27.května 1998
Navštívil jsem svědka č.1 tohoto zvláštního a znepokojujícího příběhu: má přítele vlastníka sklizní, který vyrábí vynikající champagne, opravdový nektar: musel jsem si vzít dodávku!
Náš hlavní svědek mimořádně spěchá, aby měl jistotu, že astronomové budou brát vážně poselství, které předal. Myslí si, že naší planetě hrozí velké nebezpečí. Sám podnikl jistý počet iniciativ v tomto smyslu a zdá se, že přesvědčil p.Vélasco, aby se s tím setkal ke konci června. Kromě toho znovu navázal kontakt s řadou poddůstojníků, které k sobě dokonce pozval v ono poledne na oběd a kteří s ním pracovali v jednom z nejcitlivějších oddělení. Tito poddůstojníci podle řečí svědka brali jeho sdělení s velkou vážností s ohledem na dřívější vzájemné pracovní vztahy, které nesnesly nejmenší diletantismus nebo nejmenší fantazírování, to je to nejmenší co o tom lze říci... Tyto osoby řekly našemu svědkovi, že riskují svou kariéru, jestliže se náhodou tato záležitost prozradí. Necítili se způsobilí přihlížet k takovým informacím ve svém profesionálním kontextu.
Můj mluvčí po chvíli váhání zavolal "bezdrátově" svého přítele, ...řidiče Mercedesu td, který onoho rána dne 10.ledna 1998 čekal klidně na své přátele na parkovišti...
Pro mne bylo zcela jasné, že takovýto telefonický hovor nebyl připraven, prostě p.D. laskavě vyhověl mé trochu naléhavé žádosti.
Oba přátelé vedli nejprve "lehkou" konversaci, zcela konvenční, ale velice upřímnou. Jsou to bez jakýchkoli pochyb přátelé. Svědek č.2 na druhém konci drátu, jak se říká není také žádný vtipálek: je to osoba, která také pracovala v letectví s odpovědností za bezpečnost letadel, a to po 34 let. A opravdu nemá času nazbyt, aby vyprávěl nejapnosti: někdo velice blízký z jeho rodiny má strašné a nevyléčitelné následky po nehodě. Ne, tohoto pána nelze považovat za vtipálka. Pan D. náhle zapojil hlasitý reproduktor, žádný rozhovor skrytý přede mnou, nemá co skrývat.
Svědek č.2 p.E. má velmi příjemný hlas, pevný, klidný a jasný. Lze také soudit na silnou osobnost. Pan D. se ho zeptal, zda se mnou chce mluvit o svém zážitku z 10.ledna. Pan E. přijal bez váhání. Představil jsem se mu jako vyšetřující "banky UFO".
"Ano, řekl mi, opravdu jsem byl na tom parkovišti 10.ledna. Čekal jsem na své přátele. Opravdu jsem přijel dříve. Byla tmavá noc, ale jak víte, noc není nikdy zcela "černá". Levé okno bylo spuštěné. Mám na svém voze střešní okno, ale to bylo zavřené. Myslím, že bylo něco kolem 7.30 h, vše bylo úplně klidné. Přesto to začalo tím, že jsem uslyšel něco jako závan větru, - šumění řekl prý už svému příteli - které přirozeně vyvolalo mou pozornost. Rozhlížel jsem se kolem sebe a obloha nade mnou byla úplně černá. Ale pod touto černí jsem uviděl množství malých světel: zelená, žlutá a červená. Bylo to neuvěřitelné, opravdový vánoční stromek! Můj vůz byl úplně osvětlený světelnými skvrnami těch tří barev. Ty barvy se mezi sebou nemísily. Ale naopak jsem nepozoroval paprsky světla."
"Ta věc se pohybovala ve směru cesty vedoucí k parkovišti, přibližovala se pomalu rychlostí osoby, která nespěchá. Přeletěla nade mnou a jakmile jsem ji viděl celou před sebou zjistil jsem, že má velké rozměry, více než 30 m, to je jisté a celkově mi připadala kulatá.
Necítil jsem nic zvláštního s výjimkou toho, že nechápu proč mne nenapadlo vystoupit z vozu a dívat se. Zdá se mi, že kdybych snad vystoupil z vozu, neměl bych sílu zůstat v bdělém stavu. Potom jsem necítil vůbec nic zvláštního. Teprve nyní začínám mít problémy... s očima. Mám nějaké popálení, podráždění, které mne velice trápí." V tomto okamžiku při zapnutém reproduktoru p.D. projevil mimořádné překvapení a zasáhl do konversace, aby svému příteli sdělil potíže se svýma očima a živě mu doporučoval návštěvu očního lékaře.).
Na naléhavou žádost svědka jsem předal vědeckým osobnostem dokumentaci o těchto problémech, abych umožnil pokud možno užitečná šetření podle řeči svědka.
Franck Marie, bez kterého by tato složka s dokumentací zajisté nebyla nikdy otevřena tímto způsobem je velmi reservovaný ve věci sdělování: na základě naší společné zkušenosti trvalého vydávání desinformací ze strany státu se obává, že jisté kruhy by se mohly pokusit přemluvit hlavního svědka této vyšetřované události, aby ho zesměšnili a zdiskreditovali ještě více celou otázku nevysvětlitelných atmosférických projevů... Jsem věrný svému svědomí a budu velice bdělý při každém eventuálním pokusu zlomyslného zneužití tohoto dokumentu.
Díky našemu příteli Sicaudovi jsem snadno získal spojení na jednoho astronoma amatéra, který je velice oceňovaný v prostředí oficiální astronomie a specializuje se na dráhy asteroidů. (Dokument o tomto výzkumníku uveřejnil "Figaro Magazine"). Spojil jsem se s ním telefonicky a on mi naznačil, že ten případ pozorně prostuduje. Hle kam až se dostala tato záležitost k 30.5.1998.
Po redakci tohoto hlášení jsme měli velkou šanci, aby se o dokumentaci zajímal p.Pierre Guérin za přátelské asistence jeho přítele Joël Mesnarda.
Pierre Guérin uskutečnil telefonické jednání s hlavním svědkem této záležitosti a poté jsme měli plodnou výměnu pohlednic, plodnou pro mne, skromného vyšetřujícího, řečeno velice upřímně!
Dal jsem se zcela k disposici svědkovi, abych popsal co nejblíže jeho nevšední zážitek.
Ale Pierre Guérin mi velice pomohl věnovat pozornost mnoha stránkám záležitosti, která by se jinak v tomto sdělení rozvíjela nudně. Vše co se váže k "setkání" a k vedlejším jevům se zdá zcela důvěryhodné: svědek měl zvláštní traumatizující zážitek, který vyvolává mnoho otázek. A právě to co tvrdí svědek; zejména na úrovni jeho svědectví musí být bráno s určitým nezbytným odstupem s ohledem na čistě vědecký přístup, "konečné poselství" se zdá být omezeno svou vlastní logikou, která je v úzkých (ještě jednou, nelze to zde rozvíjet). Kromě toho je to velice banální skutečnost pokud jde o druh svědectví, když se nacházíme tváří v tvář svědkům, o jejichž jistotách nelze diskutovat, i kdyby úroveň kvalifikace "protiřečícího" byla vyšší než lze doufat! Byl by čistě a prostě poslán "kontaktovaným" ke svým "drahým studiím!".
Berme tedy věci s otevřenou myslí při zachování zdravého rozumu jak je za těchto okolností jen možné!

Gérard Deforge.

Překlad z francouzštiny: JUDr. Jiří Kult

Poslední komentáře
08.10.2010 14:05:15: Hm je vydět že si stojíš na vedení , když nechapeš vcem skví diskuzní forum na toto téma .smiley...
24.02.2009 22:25:04: to snad nemuze byt ani pravda co se tady schazi za lidi!!!ja bych rekl ze to byl asi yety...co mysli...
10.02.2009 17:23:13: A dělalo to na ně buuuuu ... to mě rozesmálo smiley${1}
24.01.2009 15:43:54: ja vim ze sem se pisi komentare na to ufo ale chci se zeptat na neco jineho moje kamaratka bara a je...
 
Copyright © 2006 - 2009 paranormal.nolimit.cz